RECENZE: Thimbleweed Park je jako stroj času, který vás přenese 25 let zpět

Autoři zodpovědní za ty největší adventurní klasiky od Lucas Arts dávají vzpomenout na doby dávno minulé.

Míváte někdy pocit, že počítačové hry už nejsou, co bývaly? Že už jdou příliš na ruku průměrnému konzumentovi a nepředstavují žádnou výzvu? Že dnešní hyperrealistická grafika je chladná a nic se nevyrovná poctivé práci s jednotlivými pixely? Pak mám pro vás dvě zprávy. Ta špatná je, že už začínáte opravdu stárnout. A ta dobrá? Vůbec vám to nemusí vadit, protože právě vychází Thimbleweed Park.

Zpátky na stromy

Thimbleweed Park

Žánr point’n’click adventur je těžké retro sám o sobě, podoba, kterou nám servíruje parta kolem Rona Gilberta byla passé už před dvaceti lety. Inteligentně reagující kurzor, který se sám mění podle toho, kam ukážete? Tlačítko pro označení všech aktivních předmětů? Nápověda na dosah ruky? Kdepak, tady se všechny akce volí ze speciálního menu zabírajícího takřka třetinu obrazovky. Pokud se v případě záseku chcete uchýlit k potupnému zkoušení všeho na všechno, nejspíš si uklikáte prst.

Víc retro už to mohlo být snad jedině v případě, že bychom byli nuceni vypisovat všechny příkazy ručně.

Hraní Thimbleweed Parku mě opravdu vrátilo někam 20 let dozadu, kdy jsem se slovníkem v ruce u černobílého monitoru drtil klasiky od Lucas Arts. Zpočátku to bylo fajn. Jenže po odplynutí nostalgického návalu citů mě předpotopní ovládání začalo spíše štvát.

Kvalitní advetura se pozná podle jiných faktorů než neohrabaného ovládání. Teď si možná vysloužím od ortodoxních fandů několik urážek v diskusi pod článkem, ale podle mě nejlepší adventurou od Lucas Arts je The Dig, a ten už stejně inteligentní kurzor měl.

Malá domů

Thimbleweed Park každopádně nabízí všechno, co sliboval a na co hráči v roce 2014 přispěli v kickstarterové kampani. Tedy především poutavý příběh, spoustu vtipných dialogů a náročné hádanky.

Thimbleweed Park (PC)

Až příliš náročné, říkal jsem si několikrát během chvil, kdy jsem marně pobíhal mezi desítkami obrazovek a snažil se zjistit co dál. Pro nováčky hra nabízí i tzv. casual mód, který je daleko jednodušší (řešení hádanek obsahuje méně kroků), ale nováčci by především měli začít na úplně jiných titulech. My ostatní s notnou dávkou sadomasochismu samozřejmě volíme Hardcore mód, a tzv. zákysy vyloženě požadujeme.

Komediální žánr umožňuje autorům trochu popustit fantazii při vymýšlení puzzlů, a je proto potřeba naladit se na stejnou vlnu, kdy logika a racionální uvažování je spíše na obtíž. Příklad? Narazíte na schodiště, u nějž visí cedulka zákazu vstupu. Řešení je prosté - odstranit cedulku pryč a poté vaše postava nemá se vstupem na chatrné schodiště problém.

Další názor

Ondřej Zach

Jako jednorázová záležitost, vzpomínka na to, jaké jsme kdysi hráli adventury, je Thimbleweed Park fajn. Ve hře je neuvěřitelné množství různých narážek (někdy snad až moc) a povědomého humoru, což mi vyhovuje. Sympatická je i cena. Ovládání klikáním na příkazy je už však přežité, stejně jako zbytečné věci v inventáři a příliš otevřené prostory, v nichž snadno ztratíte přehled, co vlastně máte dělat.

Hodnocení: 80 %

Podobné hádanky jsou skvělé, pokud jste uzavřeni na několika málo obrazovkách, kde není příliš možností pro vymýšlení vlastních, daleko komplikovanějších řešení. Jakmile se ale před vámi otevře celé město s desítkami obrazovek plných mnoha aktivních míst a váš inventář se zaplní hromadou předmětů (z nichž část je navíc úplně zbytečná), začne být problém.

Akta Iks

Thimbleweed Park (PC)

Příběh hry se odehrává v roce 1987, kdy jsou dva agenti povoláni vyšetřit vraždu do zapomenutého kousku civilizace jménem Thimbleweed Park. Už od začátku působí zpola vylidněné městečko více než podivně, čím více toho ale jistíte, tím šíleněji si připadáte.

Kromě hlavní dvojice, notně připomínající ikonickou dvojici Muldera a Scullyovou (jen místo sexuálního napětí mezi nimi panuje spíš otevřená nenávist), si zahrajete i za několik bizarních postaviček, jejichž identitu vám ve vašem vlastním zájmu nebudu zbytečně vyzrazovat. Snad jen Dolores, která odmítla převzít rodinné dědictví, aby se mohla věnovat svému snu, vývoji počítačových her, bez jejíchž narážek by hra ztratila značnou část svého kouzla.

Vše se odehrává v na první pohled jednoduché pixelovaté grafice, ale nenechte se zmást. Díky bohaté paletě barev, několika vrstvám pozadí a i rozdílnému nasvícení jednotlivých scén působí výsledek poměrně aktuálně. Retro háv je tady skutečně funkční složkou, nikoli rádoby uměleckou manýrou, jak bohužel bývá v poslední době zvykem.

Pro starší a pokročilé

Thimbleweed Park (PC)

Thimbleweed Park staví na čiré nostalgii, což je fajn, pokud jste zažili dobu, ke které se odkazuje. Se vztyčenou hlavou se může postavit vedle svých bratrů Maniac Mansion či Day of Tentacle.

Jenže je to dostatečné i dnes? Toť otázka... loni vyšly dvě fantastické adventury. The Witness nabídl hromadu originálních hádanek, Firewatch pak dechberoucí příběh, jenž stavěl především na emocích. Thimbleed Park se snaží tak trochu o kombinaci obou, ale bohužel to nedělá dostatečně kvalitně, abych ho mohl v 21. století s klidným srdcem doporučit každému. Pro pamětníky se však jedná o povinnou investici!