Králíci jsou vesměs zvířátka k nakousnutí. Od pohledu pro svou roztomilost obrazně, při správné tepelné úpravě doslova. Kdo by tak neměl rád tyhle roztomilé a nenáročné domácí mazlíčky, kteří se dají, máte-li jich dost, připravit na tisíc způsobů? Chtělo by se říct, že rád je snad musí mít každý... alespoň na jeden způsob. Jenže ne každý je tak... řekněme neinformovaný a neví, že králíci tu svojí roztomilost k nakousnutí jen hrají. Ano čtete správně, hrají. Ve skutečnosti totiž jde o proklatě chytré a rafinované bestie, schopné prakticky čehokoliv. Ve skutečnosti jsou totiž možná ještě rafinovanější než myši. Rafinovanější a nebezpečnější. Tak rafinovaní a tak nebezpeční, že tuto skutečnost do této chvíle věděli jen dva lidé. Prvnímu, který poznal pravdu a najednou pochopil, jak konečně zlepšit náš svět, se v moment, kdy chtěl říct ostatním jak na to, bohužel stala nehoda v posilovně. Ten druhý své prozření sice ve svém filmu Monthy Python a Svatý Grál světu sdělil, ovšem učinil tak příliš rafinovaným způsobem, aby to někdo pochopil. Výjimky naštěstí potvrzují pravidlo a tak se zdá, že ten někdo se konečně maskován někde uvnitř Crystal Dynamics našel a zvěstuje nám děsivou pravdu. Nevěřte králíkům. Nejsou, čím zdají se být a jestli se naštvou, nenakousnete vy je, nýbrž oni ráčí nakousnout vám vaši … ehm … zadnici. Obzvlášť, když budou mít po ruce fretku. Evangelium se jmenuje Whiplash.
Samozřejmě maskování musí být, a tak se Whiplash maskuje jako poměrně nenápadná plošinovka, která se v davu a stínu současných obrů může velice snadno ztratit z hledáčku vaší pozornosti. A to by byla docela škoda. Krom toho, že jde o snáz pochopitelnější důkaz nebezpečnosti králíků než ten od Monthy Pythonů, tak především z následujících důvodů. Whiplash je jednou z těch mála plošinovek poslední doby, která jednoduše má originální styl a kouzlo osobnosti. Ostatně ovládáte-li jako hlavní postavu ve hře fretku, jejíž hlavní zbraní je k její ruce řetězem pevně přivázaný ukecaný a inteligentní králík, není se čemu divit. Tihle heroes mají sami o sobě k tradičním roztomiloučkým hrdinům plošinovek hodně daleko, což jakbysmet platí o hlavní náplni hry. Tentokrát nebudete nic sbírat, ale ničit, co vám přijde pod ruku. A věřte, že pro fretku, která právě zdrhla z pokusných laboratoří a po ruce má smrtelně nebezpečného králíka, toho bude ve firmě provádějící pokusy na zvířatech k demolici fakt dost. Zaměstnancům se to pochopitelně nebude líbit, ale s roztočeným králíkem se dá snadno zatočit i s nimi. Právě pro tuhle základní premisu, díky níž konečně nezabíjíte v žánru tolik obvyklá roztomilá zvířátka s roztomilými hrdiny, ale nakopáváte zadek lidem s dvojící krásně ulítlých hrdinů, vám Whiplash začne od začátku přirůstat k srdci. Pro ni a spoustu místy celkem cynického a černého humoru, který je v žánru rovněž zřídka kdy k vidění. S nadhledem a vtipem se tak dotýká nevážně v jádru docela
vážných věcí, což působí nezvykle svěže. Nemluvě o tom, že vidět takový slepičí kanón, metač křečků nebo multifunkčnost využití králíka v akci je docela bránici lechtajícím zážitkem.
Čerstvý vítr fouká rovněž ze strany level designu. Celá hra se odehrává v obřím komplexu budovy trýznitelů zvířat z Genronu (trápí zvířata proto, aby vy jste nemuseli:-)), která je na to, jaké omezení výběr takového prostředí představuje, provedena nečekaně dobře nejen vzhledem k potřebám žánru, ale i z hlediska věrohodnosti. Nejenže si hra uchovává logickou různorodost herního prostředí v rámci jedné budovy, ale navrch všechno působí vcelku dost konzistentně a zakomponování plošinovkových prvků není nijak křečovité. Nelogické bariéry tu neexistují a vzhledem k tomu, že ve hře nejsou žádné separované levely a struktura je poměrně otevřená, nabízí se dostatek prostoru i pro zábavnou exploraci. Hledat jak a kudy dál je tak jednou z nedílných složek hratelnosti. Prostředí je skutečně nezvykle rozlehlé a k tomu, abyste se v něm neztratili, slouží metroidovsky udělaná 3D mapa. No, ono slouží není tak úplně nejvýstižnější, protože na rozdíl od Metroida se v ní orientuje podstatně hůř, což s trochou snahy mohlo ve hře absentovat. Když už jsme ovšem u toho Metroida, sluší se pro úplnost dodat, že autoři nezůstali jen u inspirace s mapou, ale sama struktura i některá řešení překonávání
překážek jsou jím evidentně inspirovány, což lze kvitovat s povděkem. Zakvitovat si s tímtéž lze rovněž u nebývale velké míry interaktivity, která je ovšem s ohledem na demoliční premisu hry nutností. Překvapivý je nicméně na plošinovku nebývale komplexní fyzikální systém v ní se prezentující. A byť primitivní, systém distribuce "žrádla" umožňujícího leveling obou postav rovněž nepatří k obvyklým proprietkám žánru.
S bodováním Whiplash pokračuje i v rámci technického provedení. Ovládání je zcela bezproblémové, pohodlné, rychlé a tradiční. Poměrně jednoduchým způsobem můžete provádět několik efektních, postupně se zpřístupňujících komb v hlavní roli s roztočeným králíkem. Kamera je plně ve vaší režii, nicméně tady by občas sama mohla v některých pasážích pomoci lépe zvoleným fixním úhlem nebo větším odstupem od scény. Hudba je poměrně nenápadnou kulisou na níž je nejpřekvapivější fakt, že nezačne lézt na nervy i když po celou dobu lehce brouká víceméně jednu melodii. Namluvení je vynikající, obzvláště pak hláškami nemluvící fretku prudící králík stojí za zmínění. Grafika, která zpočátku až na špičkové animování hrdinů působí poněkud mdle, se v
pozdějších fázích začne nečekaně dobře vybarvovat a místy určitě je hodna reputace, kterou si Crystal Dynamics s Blood Omenovskou sérií na PS2 vydobyli. Snímkování nicméně mohlo lítat pod těch jinak stabilních 50 fps poněkud méně častěji.
Méně častěji ovšem především mohl a měl Whiplash vystavovat na světlo poměrně dost amatérské bugy. Postavy se tu a tam někde poměrně nepříjemně zaseknou, textury jsou místy pospojovány viditelnými, blikajícími "švy" a při pádu do životu fretky i králíka nebezpečných tekutin naprosto chybí nějaká animace. Postavy prostě najednou na místě ztuhnou, prostředí se zprůhlední... blik a jste zpátky u checkpointu. Na papíře to možná nezní, ale ve skutečnosti to vypadá hrozně amatérsky. Respwanování u checkpointů je na některých místech rovněž obdobně amatérsky zmatené, protože se tu a tam objevíte někde trochu úplně jinde. A poněkud větší péči mohli vývojáři věnovat rovněž akční vložce; souboje s bossy sice jsou jedničkové, nicméně mlácení vědců, ochranky i pár robotů je časem pro svojí stereotypnost poměrně únavné. Nota bene, když lidskou pakáž můžete maximálně pár údery králíkem jen na chvíli uspat, aby posléze začali prudit zas.
Jednoznačně áčkový potenciál a originální přístup k artefaktům žánru při jejich zachování je tak ve výsledku zcela zbytečně srážen poměrně evidentním, příliš rychlým sjetím Whiplashe z výrobního pásu. Stačilo jen drobátko více péče a mohla se hra, šířící pravdu o králících, doporučovat bez problémů k osvícení podstatně většímu počtu z vás. Takhle ji lze na vlastní triko doporučit s výhradami především fanouškům žánru a těm z vás, kteří hledají něco trochu ujetějšího, ale přitom i lehce náročnějšího. A pochopitelně ochráncům zvířat... pokud nejsou majiteli králíků, kteří si chtějí zachovat klidné spaní a iluze o jejich roztomilosti k nakousnutí:-).
| Whiplash | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
