Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lost Odyssey – lovcem snů v ztracené odyseji

  0:02aktualizováno  0:02
Hironobu Sakaguchi hodil rukavici těm, kteří vychovávají jeho vlastní dítko, sérii Final Fantasy. Zdá se ale, že při rozmachu nezvládl svůj pohyb zpět.
82

Lost Odyssey

Platforma: Xbox360
Výrobce: Mistwalker

  • Sny
  • Nápaditý design
  • Příběhová linie
  • Zastaralý soubojový systém
  • Od Unreal Engine 3 čekáme víc

Pokud měla Lost Odyssey převzít žezlo Final Fantasy, u mě se jí to nepodařilo. Stala se pro mě zajímavým otočením zpět, ukázkou cesty, kterou se JRPG mohly vydat. Vyčnívat v mé sbírce her bude, ale mezi absolutní elitu se přece jen nedostala.

Herní karta

Lost Odyssey

Lost OdysseyHironobu Sakaguchi hodil rukavici těm, kteří vychovávají jeho vlastní dítko, sérii Final Fantasy. Zdá se ale, že při rozmachu nezvládl svůj pohyb zpět. Vrátil se totiž s Lost Odyssey až příliš dozadu. Za hranici, kterou unesou jen ultratradicionalisté žánru JRPG.

Dobře si pamatuji, jak jsem si při hraní Final Fantasy VII – X přál, aby tak vše běželo v co nejdokonalejší grafice, ideálně pak v takové, v jaké běžely CGI animace. Zřejmě podle pravidla „Když Tě chce Bůh potrestat, splní Ti přání“ se to vyplnilo v podobě Lost Odyssey. Asi bych byl ze hry absolutně nadšený, nebýt jednoho „KDYBY“. Tím kdyby se stala Final Fantasy XII, zcela nový vítr mezi japonskými RPG hrami s novým bojovým systémem, s otevřeným živým světem, hra, která mě na rozdíl od starších FF nevodila kulisami, ale nechala mě volně dýchat, rozhlížet se a skutečně FF žít. A jakmile k takové svobodě přičichnete, už se vám do kulis nechce, zvláště když v trendu pokračuje Rogue Galaxy a zjevně bude i White Knight Story a Final Fantasy XIII.

Lost OdysseyKdysi Sakaguchi svůj film pojmenoval Esence života. Dnes se ten název hodí na okamžiky Lost Odyssey.

Lost Odyssey má jednoznačně překrásný design. Veškeré stroje působí jako kdyby uprchly z nějakého Verneova románu, stejně tak i některé budovy a konstrukce. Není to samoúčelné, děj je zasazen do období, kdy v herní realitě dochází k bizarní průmyslové revoluci, jejímž centrem je magie. Pro srovnání si představte 19. století, kdy se do dostavníků začaly montovat parní motory, aby vznikala první auta a omnibusy, zatímco oděvy i společnost zůstávaly nezměněny. I Lost Odyssey je svět procházející změnami, technologickými změnami, na které však společnost nestačí a hrozí jí, že objevenou technologií zahubí svůj vlastní svět i sebe samotnou. Toto své oblíbené téma ostatně Sakaguchi otevřel jak ve Final Fantasy VII, tak v CGI filmu Final Fantasy: The Spirits Within (Esence života).

VIDEO

Lost OdysseyZajímavým motivem je fenomén nesmrtelnosti hlavního hrdiny Kaima Argonara. O jeho vlákno života si smrt již dávno ztupila svoji kosu, tak si žeň vynahrazuje okolo něj. Lidé jemu milovaní umírají, stejně tak i vojáci, kteří se mu postavili. Kaim totiž žije život žoldáka, tedy cosi, pro co se hodí naprosto ideálně. Bohužel pro potřeby hry bylo nutné vytvořit další nesmrtelné, kteří totálně narušují potenciál, který se v příběhu nikdy neumírajícího tuláka mohl naplno rozvinout. Je vidět, že autor Kiyoshi Shigematsu, který motiv nesmrtelného hrdiny přinesl v knize, ze které Lost Odyssey vychází, s podobnou eventualitou nepočítal. Proto také ve hře uvidíte de facto dvě tváře Kaima. Jeden z nich plní úkol, který se táhne dějem hry, druhý se objevuje ve snech, které věčnost uzamkla v jeho vlastní mysli.

Právě sny jsou tím důvodem, kvůli kterému jsem se do hry absolutně ponořil, jako do žádné jiné. Neustále jsem zjišťoval: Prošel jsem všechna místa? Mluvil jsem s opravdu všemi lidmi? Nevynechal jsem nějaký kout, neměl dialog pokračování? S Lost Odysseytěmito otázkami, které jako mořské vlny neustále narážely na moji mysl, jsem procházel ulicemi, zákoutími, budovami. A pak se to opět stalo. Kaim strnul a v jeho zmučené mysli se vynořila některá ze vzpomínek, utopená ve snech tisíc let neustále pracujícího mozku, střetávajícího se s tolika různými druhy lidského utrpení, bláznovství a hlouposti. Sen, u kterého strne každý, kdo již nějakou bolest prožil. Protože sny z Lost Odyssey, to jsou esence z našeho života, z okolního světa, jsou jako střípky překrásných skleněných květů, o které se zraňují ruce, které je berou. Sny z Lost Odyssey jsou drogou.

VIDEO

Lost OdysseyZoufale pátráte, stále si kontrolujete, zda jste o nějaký nepřišli. Kdysi Sakaguchi svůj film pojmenoval Esence života. Dnes se ten název hodí na okamžiky Lost Odyssey, kdy zmizí zřetelný obraz, zmizí děj, jen prchavé obrazy a symbolické barvy či kresby podmalovávají text. Text, který mluví tak, jak žádná animace ani žádný film nedokáží. To vše je pochopitelně o to sugestivnější, že je podmalovává hudba Nobua Uematsu, který dobře ví, jak udeřit na city kladivem, aby vnímaly naplno. Hrát Lost Odysseu a nečíst sny, znamená o to nejkrásnější se ochudit. Nechci tvrdit, že Lost Odyssea jako taková není dobrá hra. Ale nikdy bych na ní tak nelpěl, nebýt snů. Snů o absurditě lidského života, o bolesti ze ztráty těch, které jsme milovali, o zapomnění, o lži, která jediná zůstane jako záchrana, když vše okolní pohltí jen zármutek a zoufalství. Sny o zoufalství, o marnosti, absurditě války a nenávisti. Proboha nehrajte Lost Odysseu tak, že byste sny ignorovali. Lovte je, pátrejte po nich. Možná mě budete mít za šílence, který preferuje ve hře hudbou podmalovaný text před efektní grafikou a souboji s monstry, ale já bez mučení přiznávám, že jsem Lost Odysseybyl lovcem snů ztracené odyssey.

Další vychytávkou, kterou někdo přivítá a druhý vztekle odmítne, je „Ring“.

Samozřejmě Lost Odyssey není pouze hledání snů. Jsou to pochopitelně nesčetné boje, které dělají každou JRPG hru tím, čím je. V Lost Odyssey probíhají souboje na kola, na první pohled se může zdát že Sakaguchi používá pořád ten samý systém jako ve svých předchozích hrách, ale opak je pravdou. Jistě, na jedné straně máte postavy hráče, na druhé nepřátele v klasické soubojové obrazovce náhodně vygenerovaného souboje. Ano, nepřátelé nejsou při pohybu lokacemi vidět, jen po určitém intervalu „praskne“ obrazovka a souboj je tu. A teď jde o to, zda vám krok zpátky bude vyhovovat. Někdo možná může vrnět blahem, že dostal to, co tolik let miloval, jiný jen potichu zakleje.

Jak tedy souboj probíhá? Nejprve hráč zadá povely pro všechny své postavy a až Lost Odysseypoté se kolo odstartuje, tedy ani žádný Active Time Battle systém se nevede. Další novinkou je tzv. „Wall systém“. Postavy stojí ve dvou řadách, vepředu silní bojovníci, vzadu například kouzelníci a první řada tvoří jakousi obrannou linii. Hitpointy přední řady se sečtou dohromady a indikující „čára obrany“ vpravo nahoře v soubojové obrazovce ukazuje součet. Na rozdíl postav však čára nejde vyléčit. Při plné obranné čáře jsou zadní postavy jen těžko zranitelné, ale jak siláci vepředu ztratí energii, obrana linie zeslábne, a i vzadu tak může dojít k masakru. Pochopitelně podobnou linii si tvoří i nepřátelé. Jak asi tušíte, na kouzla se linie nevztahuje, takže kouzelníci mohou vrhat magické údery kamkoliv.

Svět Lost Odyssey

Lost Odyssey běží na Unreal Engine 3, což sice zabezpečuje atraktivní vzhled postav, ale zároveň se to stará o poměrně malé lokace. Rozmanitost je však jedním slovem nevídaná. Lesy, pláže, futuristické obří parníky, fantastická města, podzemní továrny a desítky dalších. Je to svět, kde vládne magie a technika dohromady. Klasika, ale obřích rozměrů. Každá lokace ze pak dělí na menší části. Bohužel mapa světa zde není, cestuje se jen ,,prstem po mapě“, po získání vlastní lodě se lze pohybovat mezi přístavy jednotlivých kontinentů. Co zamrzí, je neustálý loading, který vás bude doprovázet jak v ulicích města, tak v horách nebo podzemí.

Lost OdysseyDalší vychytávkou, kterou někdo přivítá a druhý vztekle odmítne, je „Ring“. Když si vaše postava nasadí speciální prsten, objeví se nad nepřítelem malý kruh. Druhý, pro změnu velký kruh pak na vaší straně a blíží se k menšímu a zmenšuje se. Musíte stisknout tlačítko RT tak, aby se oba protly. Pokud se to povede, váš útok je výrazně silnější, jestliže ne, vaše postava provede útok standardní. Vzpomínám na podobný systém z Legend of Dragoon a přiznávám, že mě tehdy nijak nenadchl. Prsteny mají různou kvalitu, kruhy pomáhají v různé formě poškození, prsteny k jejich vyvolávání si musíte i sami vyrábět, nicméně je fakt, že hru můžete bez jejich pomoci projít. Ve hře se dostanete celkem k devíti postavám, všechny jsou při pohybu lokacemi prezentovány jen postavou Kaima.

Jaké by to ale bylo JRPG bez vývoje postav? Tentokráte se rozdělují na na nesmrtelné a smrtelné. Smrtelníci se učí nové dovednosti automaticky s přibývajícími levely, nesmrtelným nezbývá než se s nimi pomocí linku propojit a naučit se vše od Lost Odysseynich. Nesmrtelní pro změnu zvládají schopnost naučit se dovednost z určitého předmětu. Takže sbíráte body a učíte se jeden od druhého a pokud budete mít nervy na leveling, zvládnou nakonec všechny postavy všechno. Je potřeba ale sbírat předměty po padlých nepřátelích a nastavovat si magické prsteny, bez nichž Ring Attack nefunguje. Magie je tradiční bílá, černá atd., lze ji koupit, najít a má osm levelů v každé škole magie. Určitým zklamáním je potom fakt, že postavy mají vybavení pouze skromné, zbraň, prsten a přívěsek, co se dovedností týká, zapomeňte na Sphere či License Grid.

Nemusíte se rozhodně obávat, co se příběhu týká. Sakaguchi znovu dokázal, že je mistrem svého řemesla, nenávist, láska, intriky, zloba, to vše je míchané do tradičního koktejlu, který budete spokojeně upíjet. Nemám však pocit, že by se v Lost Odysseypodobě Lost Odyssey vrátily chvíle Final Fantasy VII, nebo Xenogears, ačkoliv vím, že mnoha fanouškům Final Fantasy Lost Odyssey sedla. Je možné, že přijít před Final Fantasy XII, asi bych projevoval stejné nadšení. Takhle jsem sice opravdu velmi spokojen, ale tím to končí. Nová nesmrtelná legenda se nezrodila, ovšem na rovinu: může se vůbec ještě nějaká zrodit? Uvidíme po přichodu Final Fantasy XIII a Final Fantasy Versus XIII.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

82 %

Čtenáři

73 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 192 čtenářů



Nejčtenější

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Další z rubriky

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.