Rollercoaster Tycoon se považuje spolu s Railroad Tycoonem 2 a Transport Tycoonem za největší klasiku této specifické odrůdy budovatelských strategií. Ve své době šlo bezesporu o perfektní kousek – a, což nebývá vždy pravidlem, také kousek oblíbený mezi hráči. RCT1 se prodalo několik milionů kopií, navíc tu byly datadisky a přídavky nových atrakcí a scénářů, takže hra zůstala živá i dlouho po svém vydání. Už po oznámení druhého dílu se ale rozpoutaly velké diskuse o tom, zda dokáže být důstojným nástupcem jedničky a přinést dostatek vylepšení, aby mohl být považován za skutečně regulérní pokračování. Recenze na BonusWebu a v mnoha jiných zhrzených médiích dokázaly, že se tak nestalo – použití stejného, už v době svého vzniku jen průměrného enginu, prakticky totožné grafiky, minima nových herních prvků a změn a neopravení starých chyb, to vše zapříčinilo, že i k datadisku Wacky Worlds bylo přistupováno s despektem a opatrností.
Náplň Wacky Worlds už na první pohled do velkohubých tiskových materiálů nevypadá zrovna bohatě, realita je pak ještě mnohem horší. Sedmnáct nových scénářů je hezká věc, ovšem o jejich kvalitě se nikde nic neříká. Je pěkné, že se odehrávají v různých reálných místech světa a je tak možné stavět atrakce okolo mayského chrámu Tikal kdesi v Peru, u Viktoriiných vodopádů ve středu Afriky, na pohodových Havajských ostrovech, u monumentální Velké čínské zdi táhnoucí se tisíce kilometrů u hranic, či v jiných zajímavých lokacích vybraných ze všech sedmi kontinentů. Bohužel, většina jich prakticky není rozpoznatelná a vypadá spíše jako trapná karikatura (v tomto směru neblaze vynikají vodopády, které jsou doopravdy odporné).
Proklamovaná variabilita cílů misí je prakticky velkou lží. Buď je nutné vystavět zbrusu nový park a přilákat do něj určitý počet návštěvníků (či zajistit jeho hodnotu na nějaké úrovni),
nebo je nutné opravit nefungující a prodělávající park existující – tedy nic, co by již nebylo tisíckrát viděno a hráno. Ale budiž, proč ne, i to by mohla být zábava, bohužel, většinou převažují úkoly druhého typu, tedy spravovací, které jsou nesmírně nudné a často iritující. Čekací hra, kdy se ve dvou měsících splní kritéria a pak je možné hru nechat běžet a odejít si na kafe, opravdu není to, co by se mělo od designera formátu Chrise Sawyera očekávat.
Další vylepšení. Asi by to nějaká chtělo, že, přece jen, pár nových misí, to je trochu málo. Autoři se s tím vypořádali ve stylu "sfouknem to všecko najednou, oni se taky nepokálejí…", a tak ze slibovaných více než 250 zbrusu nových a graficky upravených objektů je většina nedůležitá – dekorativní odpadkové koše opravdu nejsou valným bonusem, obzvláště když se většina takovýchto předmětů vztahuje vždy k některému ze scénářů. I když – pár opravdu dobrých budov se přeci jen objevuje. Kdo by si nechtěl v parku postavit Eiffelovu věž nebo londýnský Big Ben?
Bohužel, variabilita různých tématických výzdob je značně degradována nemožností stavět upravené stánky v jiných než k tomu určených scénářích. Lidsky řečeno: bufet v čínském stylu prostě v Antarktidě postavit nejde.
Problémy, které měl Rollercoaster Tycoon 2, ve Wacky Worlds přetrvaly. Grafická stránka hry nedoznala pražádného zlepšení a v konkurenci (nejen) trojrozměrných tycoonů nové generace působí značně omšele. I skalní fanoušci druhého dílu (v diskusi pod článkem se jistě nesouhlasně ozvou, ale toto musí přijmout i oni) musí uznat, že závažným nedostatkem je nepřítomnost již standardní součásti každé podobné strategie určené hračičkům spíše než vojevůdcovským typům – Sandbox módu. Takto je hraní omezeno pouze na scénáře, což nemusí zdaleka každému vyhovovat.
Zapálení fanoušci druhého dílu po Rollercoaster Tycoon 2: Wacky Worlds už dávno hladově skočili
a jejich prasátka v době čtení této recenze zejí prázdnotou. Vysvětlovat tedy jim, že se jedná o nevýhodný nákup, by bylo značně krátkozraké. Zbývá tedy hypotetická skupina lidí, kteří si tak jisti nejsou, nebo RCT2 ještě vůbec nemají. Ani jim ale nelze Wacky Worlds doporučit. Nepřidává do hry krom nových misí zhola nic, hratelnost je stále stejná a i když rozhodně ne špatná, pak v řadě bodů diskutabilní. Technické zpracování je zcela mimo dnešní poměry a za cenu nějakých dvaceti dolarů se jedná o titul s příliš vysokým čitatelem zlomku cena/výkon.
Je smutné sledovat, jak se hry Chrise Sawyera, kdysi zbožňovaného a oslavovaného game designera, stále hlouběji propadají do komerčního bahna. Bohužel, Wacky Worlds sérii Rollercoaster Tycoon rozhodně nepomohou. Finančně možná ano – a je to dokonce docela pravděpodobné. V očích soudných hráčů však nutně musí zůstat jen drzým a bezostyšným pokusem o atak na těžce vydělané (či nakradené) chechtáky…
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
