Simulátor zvracení, nebo vesmírná akce? Recenze StarBlood Arena

PlayStation VR je zajímavá periferie, ale s hrami je to spíše slabší. StarBlood Arena je ukázkovým příkladem, jak taková hra pro virtuální realitu nemá vypadat.

StarBlood Arena je další, jednoduše koncipovaná multiplayerová arénovka až pro deset hráčů. Teoreticky. Tato hra totiž selhává téměř ve všem - obsahem, zpracováním i ovládáním. Těžko si představit, že bychom u této hry chtěli strávit delší čas, než byl nutný na recenzi.

Descent nové generace? Ani náhodou

Příběh ve hře prakticky není, takže vězte, že v budoucnosti spolu lidé, mimozemšťané a roboti zápasí v arénách, ve kterých poletují v ozbrojených raketkách. Princip je to jednoduchý a připomíná titul RIGS: Mechanized Combat League. Ale zde se létá, otáčí, přetáčí a uhýbá ve všech směrech.

Zkušení hráči si jistě vzpomenou na klasiky Descent 1 & 2. Jenže i když je princip podobný, kvalitou je StarBlood Arena vzdálena desítky světelných let. Titul obsahuje i hru pro jednoho hráče, ale jde o pouhé souboje s boty, skirmish a tutoriál. Žádnou sérii úkolů nečekejte. Hlavní náplní je prostě multiplayer.

StarBlood Arena

StarBlood Arena

Zahrát si můžete celkem čtyři režimy, což sice není moc, ale to vám bude po pár desítkách minut hraní stejně jedno. Carnage je klasickým deathmatchem. Co je Team Carnage, proto nemusíme vysvětlovat. Invasion je kooperativní variací na hordu, ve které se za podpory kamarádů musíte vypořádat se zástupy nepřátel. Nejoriginálnější je mód Gridiron, ve kterém se snažíte získat míč a vstřelit s ním gól na nepřátelském území.

Připojte se k nepřipojitelnému

A teď si nalijme čistého mimozemského vína. V StarBlood Areně vůbec nefunguje matchmaking. A tím vůbec myslíme vůbec! Je jedno, jestli chcete volný, nebo hodnocený zápas, připojit se do hry je peklo. Víte, kolikrát se nám do doby sepsání recenze (19. dubna) podařilo najít hru? Ani jednou.

StarBlood Arena

Matchmaking je rozbitý. Stačí se podívat na fóra a je jasné, že to je kolosální průšvih. Když jsme se ptali známých, měli stejný problém. Jediným způsobem, jak si zahrát multiplayer, pro nás bylo vytvoření vlastní hry a pozvání přátel. Ale že bychom měli zástupy kamarádů, kteří hrají tuto ptákovinu, to se říct opravdu nedá.

Přitom systém získávání bodů, pořizování nového vybavení, vylepšování rakety i nové barevné skiny nejsou špatným herním základem. Stejně jako banda postav, které jako by vypadly ze střílečky Overwatch. Je tu vesmírná kovbojka, trio malých roztomilých mimozemšťanů i tlustý hromotluk s modrou kůží nebo levitující robot.

Pytlíky na zvracení s sebou

Ve hře je 12 arén, které se od sebe málo liší a postrádají rozmanitost. Všechny nám přišly na jedno brdo. Alespoň zbraně jsou v pořádku. Pod knipl dostanete lasery, rakety, brokovnice nebo hybridní zbraně. Zatímco raketu ovládáte joypadem, pohybem hlavy míříte. Dlouhé civění na nepřítele se dokonce rovná pevnému zaměření cíle.

StarBlood Arena

StarBlood Arena

Ovládání však není nic moc. Máte tu jednu páčku pro pohyb, druhou pro otáčení, tlačítka pro klesání a zvedání výšky. Pak kombinací všeho ještě rotujete a než se vše naučíte, uplyne nějaký čas. Mnohem těžší je však zvykání na samotný pohyb. Bude se vám z něho totiž dělat šoufl.

Recenzent musí přiznat, že zrovna na StarBlood Arenu někdy i žaludek měl. Nedělalo se mu špatně pokaždé. Rychlé pohyby jsou však nepříjemné a i jemu se občas dostavila nauzea. Ostatní z jeho okolí, kterým hru na chvíli půjčil, však reagovali mnohem hůře. Na zvracení jim bylo všem. Výjimkou nebyla ani situace, při které si dotyčný sundával kvůli nevolnosti VR headset už po pár sekundách hraní. Ze StarBlood Areny se prostě dělá lidem špatně. Jde o podobné pocity jako u EVE: Valkyrie.

PlayStation 3 hra pro nevidomého bez brýlí

Co se technické stránky týče, žádná sláva to není. StarBlood Arena vypadá jako videohra na PlayStation 3, na kterou hledí krátkozraký člověk bez dioptrických brýlí. Graficky na tom není kdovíjak a míra rozostření obrazu je docela velká. To není zrovna to, co byste chtěli u hry, ve které musíte pálit po nepřátelích na druhém konci arény. Navíc hudební doprovod spadající do žánru poprocku působí úplně mimo mísu.

StarBlood Arena

StarBlood Arena je prostě herní výtvor, u kterého automaticky čekáte budgetovou cenu. A ono ejhle, není tomu tak! Hra stojí dvanáct stovek, což je za toto vesmírné smetí nehorázně moc. Za mnohem nižší cenu lze na PlayStation VR pořídit lepší ptákoviny. Taková hororová akce Until Dawn: Rush of Blood je krátká, také postrádá větší hloubku, ale stojí alespoň méně než polovinu.

StarBlood Arena se prostě nepovedla. Její neúspěch je korunován nefunkčním matchmakingem, což je pro multiplayerovou hru něco jako návštěva černé díry. Tentokrát se však po její návštěvě neocitnete za skříní jako v jedné z nejhloupějších a nejpřeceňovanějších filmových sci-fi, ale rovnou v záchodové míse vetřelců.

Co zkusit něco jiného?

Pokud se vám z jakéhokoliv důvodu StarBlood Arena zalíbila a chtěli byste lepší alternativu, máme zde pro vás hned tři možnosti. Souboje mechů v arénách nabízí docela obstojná akce RIGS: Mechanized Combat League. Pokud raději tanky, zkuste novodobou verzi klasiky všech klasik Battlezone. A pokud byste raději rakety neboli vesmírné stíhačky, rozhodně zamiřte do vesmíru EVE: Valkyrie. Žádná ze jmenovaných her však není vyloženě hitovka. Pro nás je stále jedinou opravdu pořádnou hrou pro virtuální realitu PlayStation VR horor Resident Evil 7: Biohazard. To je hra se vším všudy.