Čekání na další díl Final Fantasy od legendární „sedmičky“ je pro každého FFF (Final Fantasy Fanatika) už tradičním rituálem. Sledují se pozorně fandovské weby, které přinášejí „zaručené informace“, spekuluje se nad příběhem, nad stylem hry, nad tím, jaká že ta nová FF bude. Čekání na FF XII ale pomalu připomíná nekonečný příběh. Ono se ale zase není co divit. Ze Square-Enix odešel otec celé série Hironobu Sakaguchi a založil si studio Mistwalker, které hodlá jeho mateřské firmě konkurovat. Odešlo s ním i nemálo lidí z týmů, které na jednotlivých FF pracovaly. Mimo jiné i ti, co se podíleli na FF XII. Tedy situace pro takovouto hru nepříliš růžová.
Je zvláštní, že donedávna byl trend vytvořit každou Final Fantasy v úplně odlišném světě.
Asi popudím nekritické FFF, ale Square-Enix, v dobách Squaresoftu naprostí mistři ve ždímání výkonu PSOne
(viz. Geniální
Vagrant Story, patrně naprosto nejdokonalejší 3D herní engine na této platformě), v případě PS2 dost pokulhávají. Nad Final Fantasy X jsem zůstal velmi rozpačitý a i když
před engine online FF XI smeknul i největší skeptik, přece jen už je situace zase o něco dál. Final Fantasy XII se ještě ke všemu vrhla do exteriérů, tedy oblasti, kde zatím naprostou špičku představuje amazonský level jinak infantilní hry
Transformers a i když poslední in-game úryvky nejsou špatné, na rovinu je třeba si přiznat, že zase tak extrémně kvalitní grafika to není. Square-Enix pochopitelně celou hru prošpikovává fantastickými CGI, které v tomto případě působí spíše jako hřebík do rakve.
Ono stačí vidět in-game záběry z PS3 her jako Lair, Resident Evil 5 nebo z Oblivionu pro Xbox 360 a při vědomí, že FF XII vyjde pravděpodobně ještě později než naposledy zmiňovaný Oblivion, pak to nebude ideální. Aby to Square-Enix ještě podtrhl, ukázal technické demo nové MMORPG pro next gen mašinky, které doslova rve dech a kvalitou se blíží k CGI filmečkům z FF XII. K čemu
se chci dostat? Asi by mi nevadilo, kdybych měl ještě rok počkat a hra byla předělaná na PS3. Kacířství? Možná, ale když vidím, jak atraktivní svět si tentokráte tvůrci vybrali a jaké možnosti by měl na PS3, docela bych se vztekal. Létající kontinenty, létající
lodě, zkrátka svět, jaký se i v barvitých světech jednotlivých dílů FF jen tak nevyskytuje.
Final Fantasy XII si možná leckde leccos vypůjčí.
Je zvláštní, že donedávna byl trend vytvořit každou Final Fantasy v úplně odlišném světě. Sedmička v kyberpunkově laděném, osmička v takřka tradičním sci-fi, devítka v pohádkovém. Dorazila desítka, která si pohrála s rozmanitými (z hlediska techniky) světy a ejhle, poprvé za historii dostala pokračování přímo z původního světa, ve stejném enginu a dokonce s mnoha stejnými postavami. Na FF nevídaná věc. Dnes ale, zdá se, je to nový trend. Okolo legendární sedmičky vznikají tři tituly a jeden film, všechny z nám již dávno známých lokací.
Proč o tom mluvím? Se světem FF XII jsme se totiž také dvakrát setkali. Ne v jeho nejnovější podobě, kde se mísí supertechnika se středověkem, ale přesto. V období očekávání FF 8 se na americkém trhu objevila pro PSOne nenápadná Final Fantasy Tactics, unikátní tahová strategie se silným příběhem a známými RPG reáliemi. Možná bylo magické dvousloví Final Fantasy použito jen jako značka kvality, ale celkem zbytečně. Ta hra byla vynikající. A odehrávala se ve světě jménem Ivalice. Ano, přesně v tom světě, kam zabrousila i hra pro Gameboy Advance Final Fantasy Tactics Advance, která na playstationový titul absolutně nestačila, ale i ona se odehrávala v Ivalice a hlavně ukázala, že je možné použít ten samý svět a
přesto to nepůsobí jako žádná nastavovaná kaše. Do Ivalice tedy zamíříme s Final Fantasy XII i nyní. Jsem nesmírně zvědav, zda autoři využijí možnosti potěšit fanoušky původní FFT a dočteme se tak třeba někde v ruinách o Ramzovi či dalších hrdinech této nápadité hry.
Je znát, že nad projektem jsou hlavy zodpovědné za Vagrant Story.
Teď nás každopádně královstvími Dalmasky a Arcadie provedou úplně jiní hrdinové. Tak nějak už mě iritují princezny, ale s Ashe díky její půvabné zadničce jsem ochoten se smířit. Na příběh jsem opravdu zvědavý, protože jestli bylo něco podrobeno ostré kritice, je to právě sestava hrdinů a reálií okolo nich, která jako kdyby odkudsi (Star Wars, FF 9 atd.) vypadla. Ale na příběhy byli vždy ve Square-Enix naprostí mistři a přestože jako ctiteli sedmého dílu mi ostatní přijdou slabší, vždy jsou však o míle dopředu před dalšími na ději založenými hrami.
Final Fantasy XII si možná leckde leccos vypůjčí, na druhou stranu je vidět, že neustálé volání po skončení náhodných soubojů slaví úspěch. Konečně tedy žádné otravné davy příšer, kterým se nelze vyhnout, tentokráte se do umění hry zapojí i zkušenosti získané ve hrách jako Metal Gear Solid a další. Samozřejmě příjemný důsledek tohoto faktu je, že nepřátelé mají vlastní AI a nepůjde jen o „přitroublou“ výměnu úderů v kole.
Je znát, že nad projektem jsou hlavy zodpovědné za Vagrant Story. Kdo tento nestárnoucí megahit hrál, vidí jasnou podobu na
mnoha a mnoha prvcích hry. Přiznávám, že jsem docela zvědavý na to, jaké to bude poprvé se skutečně rozhlédnout po tradičním světě Final Fantasy, kde snad už konečně bude možné z mostu spadnout, běhat i po trávě a ne se zarazit na kraji cestičky, jako kdyby tam byla neviditelná, avšak nepřekročitelná bariéra. FF XII slibuje hodně. Proto asi také trpělivě čekáme na to, až se objeví v mechanikách našich PS2, aby nás zatáhla na desítky hodin do toho nejnepravděpodobnějšího světa, jaký se v RPG objevil. Square, vkládáme ve vás důvěru, tak nás proboha nezklamte. FF X-2 se už postarala mnohým o infarkt, takže je potřeba
něčím srdíčka nás FFF potěšit.
Index očekávání: 95 %
