Ivalice je pro Final Fantasy přímo zemí zaslíbenou. Nejprve se v ní odehrál jeden z nejvíce komplikovaných příběhů celé série, Final Fantasy Tactics. Taktické JRPG vydané pro PSOne v roce 1997 nás zavedlo do intrikami a válkami zmítané země. Nebýt magie, démonů a chocobů, epocha, v níž se děj odehrává, by šla patrně zařadit do pozemského středověku. Až na jedinou kuriózní výjimku tu nebyly žádné stroje. Hra byla plná subquestů, kde se objevily i postavy ze starších Final Fantasy, například Cloud z FF VII a tradiční summoni.
O šest let později majitelé GBA mohli začít hrát Final Fantasy Tactics Advance a sami se podívat do Ivalice. Dětští hrdinové se díky magické knize mohli dostat do legendárního světa Ivalice. Ten se ale od dob FFT změnil, dalo se snadno pochybovat, že jde o jeden a tentýž. Ačkoliv hra byla také taktické JRPG, v ději přibyly rasy, které z původní FFT neznáme, ale zato se za pár let měly objevit ve FF XII. Konkrétně ušaté Viery a ještěroidní Bangaa. Hra
neměla silný příběh a setkali jsme se tu i se „soudci“, kteří tu měli zcela odlišnou roli než ve FF XII. Po vojenské technice a obřích létajících strojích však nebylo ani vidu ani slechu ani ve FFTA.
Hra se odstěhovala z PS2 na handheld Nintendo DS, a tím pádem se polygonové postavy přeměnily na spritové.
To Final Fantasy XII představuje Ivalici naprosto odlišnou. Fenomenální mix gigantických létajících strojů a obrovských měst, vyšperkovaný prastarými ruinami, je patrně nejunikátnějším světem z FF série vůbec. Jak právě FF XII ukázala, je úplně jedno, že Ivalici jsme dvakrát navštívili, protože pokaždé se autorům podařilo udělat ji něčím novou a unikátní. Zatímco ale mezi FFT a FFTA je mizivé spojení, stejně jako mezi FFTA a FF XII (viery, bangaa), čtvrtý vstup do Ivalice v podobě Final Fantasy XII: Revenant Wings už je zcela jasným pokračováním, kdy jsou totožní i hlavní hrdinové.
Opakuje se situace z Final Fantasy X, kde děj dokreslovalo přímé pokračování v podobě FF X-2, nebo spíše z FF VII, pro kterou byl vyroben prequel i sequely. Zatímco FF X skutečně využívá svět Spira v podstatě beze změn a na té samé konzoli, svět FF VII se rozlézá naprosto neuvěřitelným způsobem. Nejprve prequel Final Fantasy VII: Before Crisis na mobilní telefon, druhý chystaný prequel FF7: Crisis Core na PSP, pak akční pokračování Dirge of Cerberus sice na PS2, ale ve zcela jiné podobě než původní FF VII a poslední je „pokračování pokračování“ v podobě FFVII: Dirge of Cerberus - Lost Episode. Inu, kde jsou ty doby, kdy co příběh, to jiný svět?
FF XII Revenant Wings pokračuje v příběhu FF XII přesně tam, kde skončil. Zůstává zcela stejný svět Ivalice, jak ho známe, zůstávají hrdinové Vaan a Penelo. Hra dokonce začíná tradičním Vaanovým zpožděním na rande s Penelo u kašny v Rabanastre. Během hry se objeví i další postavy, které známe z původní Final Fantasy XII, Balthiera a Fran již bylo také vidět i v CGI animaci.
Pravda, tentokráte se původně maximálně realistické tváře podrobily „zmangovštění“. Ačkoliv Vaan a Penelo byli ve FF XII teenageři, tady jejich tváře dostaly navíc onen dětský nádech, jak ho dobře známe z japonských anime seriálů a nakonec i z mnoha her.
Přesun na NDS údajně nebude znamenat výrazný zásah do promyšleného soubojového systému a do gambitů.
Hra se odstěhovala z PS2 na handheld Nintendo DS, a tím pádem se polygonové postavy přeměnily na spritové. V herní podobě tedy japonský styl mnohem více přitvrdil, opět tu máme velké hlavy a malá tělíčka, ale přesto zůstal jak světu, tak postavám zachován neuvěřitelný smysl pro detail, který udivoval množství hráčů ve FF XII. Nepřátelé jsou sugestivně velicí a nevypadají na displejích komicky, takže zkrátka nic nenarušuje atmosféru. Ačkoliv ani hrnečky s pokličkami coby nepřátelé v Shinrově
mrakodrapu ve FF VII nedokázaly nijak zlehčit tamní pocit zkázy. Otázkou je, jak si Square-Enix pohraje s příběhem, který mnoho tradicionalistů vytýkalo právě FF XII. Možná druhý díl přitlačí více po stránce herních charakterů, uvidíme.
Děj se sice bude odehrávat i v Ivalici, ale zdá se, že velká část bude zasazena na „Ethereal Land of Remrais“, tajemný létající kontinent na nebi Ivalice. Chráněn silou svatých krystalů není Remrais viditelný zvenčí a o jeho existenci vědí pouze vzdušní piráti. Kontinent je obýván okřídlenou rasou Egulů, podobných svou postavou lidem, žijících však pouze čtyřicet let. Právě z nich se rekrutuje nová postava do party našich starých známých, válečník Llyud.
Přesun na NDS údajně nebude znamenat výrazný zásah do promyšleného soubojového systému a do gambitů. Samozřejmě dotekový displej umožní intuitivní zadávání povelů a zdá se, že si chvílemi budete připadat spíše jako v realtime strategii. Oba
displeje budou údajně využity naplno a budeme si moci přesouvat pro nás důležitá data podle potřeby na horní či spodní displej.
Asi se ptáte, zda bude FF XII: Revenant Wings pro NDS stejným trhákem, jakým byla FF XII pro PS2. Budou ti, které FF XII nadchla, natolik spokojeni, že by si byli ochotni pořídit NDS, jen kvůli tomuto titulu? Square-Enix každopádně dává najevo, že chce expandovat na všechny platformy a všude hrát výraznou roli. Nezbývá než doufat, že Revenant Wings nezůstane hrou pouze pro fanoušky tolik diskutovaného dvanáctého dílu, ale že se stane důkazem toho, že pokračování může dosáhnout kvality původní hry. Osobně si neodvážím hodnotit. Dosud vyšlá pokračování, ať už jde o FF X-2 nebo FF7: Dirge of Cerberus, za původními tituly totiž zatím dost zaostávají. Takže uvidíme.
Index očekávání 80%
