Civilization je strategická hra, která se pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejlepších počítačových her všech dob. Strategie, jenž se letos do videoherních análů zapsala už svým pátým dílem. Tato značka těší všechny mocichtivé hráče již od roku 1991.
Tenkrát v MicroProse
Právě tehdy vytvořil Sid Meier, spoluzakladatel studia MicroProse, první díl této ságy. Navzdory primitivní grafice definovala Civilization všechny prvky nejen svých čtyř následovníků, ale i dalších her v tomto žánru. Dovolovala hráčům zakládat, budovat a dobývat města, stoupat na technologickém žebříčku nebo bombardovat rytíře atomovkami. Odměnou MicroProse za Meierův design byl obrovský úspěch hry korunovaný vysokými hodnoceními.
Meier se spolu s dalším vývojářem Brianem Reynoldsem přiznal k inspiraci budovatelskou strategií SimCity a deskovou strategií Risk. Co naopak zapřeli, bylo vypůjčení jména i nápadu z deskové hry Civilization z roku 1981, což se jim v budoucnu mělo ještě ošklivě vrátit.
Obliba hry pokračovala předělávkou pro více hráčů CivNet (1995) a volným žánrovým pokračováním Colonization (1994; remake byl vytvořen v roce 2008), jenž si vzalo na paškál budování osad v Novém světě. I přes zajímavá témata, jako zcivilizování indiánů pomocí tabáku a pálenky, ale Colonization chyběl historický přesah Civilization a ve finále tak hra působila jen jako modifikace svého předchůdce.
Očekávané pokračování zplodil Brian Reynolds jako hlavní designér. Na rozdíl od prvního dílu byla Civilization II (1996, prastará recenze na BW) kritiky přijata chladně. Recenzenti jí vytýkali minimum změn i chabou umělou inteligenci. Nesmyslné počínání počítačových oponentů, kteří s oblibou opevňovali bezvýznamné pouště či sázeli válečné flotily do vnitrozemních jezer, je ostatně legendární dodnes. A nepomohlo ani windowsácké ovládací rozhraní – zvláště v roce 1996 Windows nenáviděl každý pořádný hráč.
Civilization II a její hlavní designér Brian Reynolds
I přes nevalné reakce odborníků se ale Civilization II znovu setkala s ohlušujícím potleskem komunity, mimo jiné proto, že přišla s velkou otevřeností vůči kutilům. Různé totální konverze, které Civilization II měnily do prostředí Star Wars či detailně simulovaly válku ve Vietnamu včetně bojů o kdejaký zapadlý kopec, ukázaly jedinečnou sílu komunity kolem hry. Komunity, ze které se v budoucnu měli rekrutovat vývojáři budoucích dílů.
Závěrečné video z Civilization 2 jako by svou stylizací předpovídalo další projekt Sida Meiera
Oddaní fanoušci #1 – freeware variace Civilization
Vadí vám komerční pojetí poslední Civilizace? Chuť si můžete spravit s Freeciv, která je od roku 1996 chválena jako perfektně fungující hra více hráčů, nebo s C-evo, jež zase sklidila ovace za vynikající umělou inteligenci.
Konec Civilizace
Komunita nekomunita, nad Meierem se začaly stahovat mraky. Krize začala, když se majitel MicroProse, firma Spectrum Holobyte, rozhodla v roce 1996 propustit část zaměstnanců MicroProse. Tvůrci Civilization tento nepříliš gentlemanský akt vzali poněkud osobně a ve velkém odešli založit nezávislé studio Firaxis. Vzali si s sebou znalosti i talent, jméno Civilization ale zůstalo v MicroProse. Nemělo tam ale zůstat nadlouho.
Když MicroProse vydal v roce 1991 Civilization, pojistil si práva na název počítačové hry u společnosti Avalon Hill, která je zase předtím koupila od vydavatelů Harlan Tefloin. Současný Avalon Hill ale zjišťoval, že jeho deskové hry se v konkurenci her počítačových už neprodávají jako kdysi a v roce 1997 postoupil svá práva Activisionu. Ten přišel se záměrem vytvořit vlastní počítačovou verzi.
Jinými slovy, MicroProse a Activision zároveň plánovali tvorbu vlastní videohry Civilization. Následovala jedna z nejkurióznějších soudních pří videoherní historie.
Activision spolu s Avalon Hill nejprve zažalovali MicroProse za zneužívání licence na Civilization. V reakci na žalobu ale MicroProse koupilo firmu Harlan Tefloin, úplně první vydavatele deskové Civilization. Tím se zase MicroProse dostalo do sedla jako "první" majitel práv na deskovou i počítačovou verzi a nyní naopak žalovalo Activision za zneužívání práv a klamavou reklamu.
Jak absurdně pře začala, tak i skončila: mimosoudním vyrovnáním. Krachující MicroProse dostalo půl milionu od krachujícího Avalon Hillu a zároveň poskytlo sokovi Activision práva na tvorbu Civilization: Call to Power. Traduje se, že z vyrovnání MicroProse vyplatil zaměstnancům poslední mzdy a následně se položil.
Když se dva prali, třetí se smál. Firaxis pod vedením Meiera a Reynoldse ukázal, že si poradí i bez slavné obchodní značky a vyprodukoval Alpha Centauri (1999, recenze na BW), zřejmě nejkomplexnější titul z dílny navrátivšího se Meiera. Famózní Alpha Centauri navazovala na kosmické vítězství svých předchůdců a ukazovala, že i vesmírní osadníci mají chleba o dvou kůrkách. Hra oslňovala diplomacií, futuristickými technologiemi i ohyzdnou grafikou. Ale co by jí člověk nebyl ochotný prominout, když jste tu pomocí superbomb Planet Buster mohli herní mapu obohacovat o nová moře?
Alpha Centauri a Sid Meier
Ani vítězný Activision ale neležel za pecí. Designér William Westwater, později podepsaný také pod střílečkou Alien vs. Predator 2, vedl tým produkující Civilization: Call to Power (1999, recenze na BW). Ta přišla s kolonizováním moře i vesmíru a řadou podstatných zjednodušení. Navzdory provedeným změnám ale Westwaterovi vývojáři neměli takové zkušenosti jako lidé z Firaxisu a první Call to Power byla děsivě nevyrovnaná.
Call to Power II
Activision následně přišel i o práva na značku Civilization, takže pokračování Call to Power II (2000, recenze) se muselo obejít bez slavného jména v názvu. Těžko říct, zda za jeho horší prodejní čísla mohla absence značky nebo prostě fakt, že Call to Power II působila spíše jen jako větší oprava prvního dílu.
Sid Meier a spol. vracejí úder
S právy v ruce se lidé z Firaxis znovu mohli pustit do toho, co jim šlo nejlépe. Vývoj probíhal pod taktovkou dalšího veterána z MicroProse, Jeffa Brigse, a Civilization III (2001, recenze na BW) vlila novou krev do žil možná již lehce apatickým fanouškům. Zároveň však překvapila menší komplexností než Alpha Centauri. Tento "zjednodušovací efekt", kdy nová hra vypadá jako pouhé torzo svého předchůdce, se později dostaví po vydání každého dalšího dílu. Stále víc se také objevovaly otázky, co nového může stará Civilization přinést do doby posedlé technologiemi.
Civilization III
Civilization IV, vydaná roku 2006, měla všechny pochyby vyvrátit (viz. recenze). Pod vedením designéra Sorena Johnsona začala hra omezeně využívat třetí rozměr, kontroverzně uvedla náboženství a konečně upravila ovládání k používání myši. Rozšíření Warlords a hlavně Beyond the Sword zahřály nejednoho maniaka a vzhledem k výsledné nemalé komplexnosti hry není divu, že ultra věrní fanoušci nebyli dalšími kroky série v letech 2008 a 2010 příliš okouzleni.
Naopak se stále víc začali oddávat tvorbě masivních modifikací, které už tak složitou hru zacyklily v orgiích komplexnosti. Jenže co je lákavé pro pár dlouholetých hráčů, to se nemusí nutně slučovat se zájmy platící většiny. Bylo jasné, že pokud má Civilization zůstat velkým jménem na poli videoher, musí projít drastickou dietou.
Oddaní fanoušci #2 – totální modifikace Civilization IV
Pro milovníky dějepisu je tu Rhye's and Fall of Civilization, která věrně simuluje historický vývoj lidstva a lze v ní například měnit ovládání národů podle toho, kdy byl který zrovna na vrcholu. Fantasy konverze Fall from Heaven II a I zase do receptu vnesly magii a epicky se tvářící hrdiny. A milovníkům sci-fi by neměla uniknout vesmírná předělávka Final Frontier, v níž se národy poperou rovnou o celou galaxii.
"Desková hra" ve věku superkonzolí
Poté pomalu nastoupila doba fyzikálních her, perzistentních online světů či bujících 3D technologií. Také vám sem stará Civilizace nesedí? Jenže jak o moderní trendy obohatit koncept, který se v podstatě vytěžil už prvním dílem z roku 1991?
Ze snahy expandovat mezi nové publikum se před dvěma lety zrodila konzolová Civilization Revolution (recenze). Přišla s jednodušším ovládáním, hrací dobou kolem dvou hodin, ale také sexy rotovatelnou 3D mapou planety.
Civilization Revolution a Civilization V
V trendu zjednodušení pokračovala i letošní Civilization V (2010, recenze). Na jednu stranu kritiky ocenily impuls pro nové hráče, na druhou stranu pohanily slabou umělou inteligenci a řadu chybějících prvků. Poptávka po snadné hře je o to překvapivější, že hlavním designérem je Jon Shafer, který se prosadil tvorbou modifikace Final Frontier. Jen další měsíce ukáží, dočká-li se i poslední díl šťavnatých dodatků, které vychytají chyby a vrátí-li staré komplexní prvky jako špionáž či náboženství.
A co čeká sérii v budoucnosti? Rozpor mezi jednoduchým pojetím pro masy a tužbami staré komunity bude zřejmě nadále pokračovat. A uvidíme, jak s kartami zamíchá připravovaná facebooková Civilization Network. Dočkáme se spíše Farmville nebo se autorům podaří využít kapacity sociální sítě ku prospěchu hratelnosti?
Ať už to ale bude zásluha Firaxis či fanoušků, Civilization je příliš silná droga, než aby se vytratila z videoherního světa. Ani po dvou dekádách závislácká mantra "Ještě jeden tah" neztratila nic na půvabném sebeklamu. Ostatně, kolik z vás se pozná v následujícím videu?
