Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

FIFA Football 2003 – skvělý fotbal?

  12:00aktualizováno  10. listopadu 12:09
Po roce opět vychází nejnovější díl z fotbalové série FIFA, která se pyšní skvělou grafikou, zvukovou kulisou a reálnými jmény. Po zklamaní z loňského nepříliš kvalitního dílu letos vyšlo slibně vypadající demo. Je FIFA 2003 konečně vynikající fotbal? Anebo opět propadla díky stejným chybám a má ke skutečné kopané hodně daleko?

Fifa 2003 Fotbal je skvělá zábava. Někdo si za svých mladých let čutal s ostatními, někdo zase rád vede řeči o sestavě národního týmu v hospodě u piva, někdo společně s tisícovkami dalších povzbuzuje svůj tým na stadiónu, někdo v úterý a ve středu sleduje v televizi Ligu mistrů. A někdo hraje fotbal na počítači. Ke slovům “fotbal na počítači” by se rovnou mohl dát znak “=” a za něj “série FIFA”. Nic kvalitnějšího se totiž za poslední roky neurodilo a letos prakticky vůbec nic, co by v recenzích dostalo více než třicet procent (až na hru UEFA Champions League Season 2001/2002, která ale doplatila na malý počet týmů a další chybky). A jak známo, hry se značkou FIFA mají k fotbalu daleko, jsou však díky skvělé grafice, spoustě týmů a skutečným jménům nejlepší. Nicméně to se týká pouze počítačů, na konzolích FIFA výsadní postavení nemá, neboť se na těchto platformách najdou srovnatelné, ba i lepší tituly (např. hra Pro Evolution Soccer, jejíž druhý díl právě vychází).

FIFA 2003 před několika týdny vzbudila pěkný rozruch – demo vypadalo nadějně a hrálo se docela dobře. Plná verze ale ukázala celou řadu nedostatků, které jsou mnohdy zbytečné a od hraní odrazují. Ono už základní menu vyvedené v Fifa 2003 rozlišení 640x480 je nepovedené, proklikat se nepřehlednými nabídkami je ještě horší. Malé rozlišení má zásluhu na tom, že například ligová tabulka, stejně jako všechny ostatní, je rozdělena na dvě poloviny, čímž se ztrácí jakýkoliv přehled. “Vtipně” je vyveden výběr týmů - aby se člověk dostal na další, musí mačkat šipku, díky níž se prodere nabídkou ostatních mančaftů až na ten svůj (proč ve hře není obyčejný seznam, těžko říct). Jinak je obsah hlavního menu a nabídka herních módů veskrze identická s předchozím dílem, přibylo pár vymyšlených a zajímavých turnajů. Jenomže třeba mistrovství světa a Evropy ve hře není vůbec. S tichostí se vytratilo nastavení počasí a času výkopu a vcelku tradičně chybí nacvičování penalt či přímáků; ve finále Ligy mistrů, o jehož výsledku budou rozhodovat pokutové kopy, které není jak natrénovat, si tak leckdo zanadává.

Plus bodíky hra získává za perfektní převedení zhruba dvacítky nejznámějších světových stadiónů do virtuální podoby a dalších několik vytvořených uměle, které vypadají také skvěle. Ostatně i dresy a tváře hráčů jsou věrnou kopií těch skutečných. V některých případech se obličeje nepovedly, takového Nedvěda nebo Buffona by poznal asi málokdo. I když se po trávnících válejí skuteční hráči a nastupují do kotlů skutečných stadiónů, FIFA 2003 je hra z fotbalu pouze vycházející, nikoliv jeho přesnou Fifa 2003 kopií. V posledních letech šla kvalita této série dolů, letos je snad ještě níže. A nejde například o chabou sezónu, v níž opět chybí přestupy na způsob série NHL, lepší správa týmů, forma hráčů atd., ale o charakteristiky hráčů, radikální zkrácení trenérských možností a vůbec to, jak se FIFA hraje.

Nastavení strategií a celkově variant, kterak by vypadal styl hry mužstva, není mnoho. Lépe řečeno je jen jedna – rozestavění hráčů v poli – a tím všechno končí! Žádný výběr taktiky (pravda, u některých rozestavění je ještě jejich útočná, neutrální nebo obranná verze), stylu bránění nebo třebas funkce vybíhání krajních obránců podél postranních čár, jež byla v předchozích dílech. Prostě nic! A nejen to. V minulých dílech absolutně nepřesné charakteristiky jsou na tom stejně i letos. Známí hráči mají jednotlivé atributy (střelba, rychlost, přihrávky, hlavičkování, odebírání míče atd.) kolem devítky a desítky, což je maximum. A tak je absolutně jedno, s jakým týmem člověk vyběhne na trávník; ztrácejí se přednosti jednotlivých fotbalistů. S velkou rychlostí si člověk spojí trio Henry, Owen, Raúl nebo třeba Overmars – ve hře ovšem takto bleskově běhá každý útočník lepšího týmu. S ostatními posty je to stejně - brankářská špička, mezi níž nechybí Buffon, Barthez, Dudek nebo Kahn, špičkou není, protože stejné schopnosti ve hře má zhruba třicet dalších gólmanů. Jinak jsou charakteristiky fotbalistů hodně, Fifa 2003 hodně nepřesné, viz. neaktuální sestava Sparty v čele s Holubem a Zelenkou, kteří jsou dle atributů lepší než Xavi, Mendieta nebo Pirés. Druhým naším zastoupeným týmem je Olomouc; po Liberci nebo Slavii ani stopy.

Chováním míče se letošní FIFA blíží k dílu FIFA 97. Balón na kopačkách nedrží jako přilepený, při sprintu si jej fotbalista nakopává, čímž se otvírá možnost pro snadné vypíchnutí balónu. Bohužel zde odebírání míče zachází do extrémů, ani ti nejlepší rychlíci a technici se nedokáží protlačit přes obránce a přesprintovat ho (což je typický styl například našeho Baroše). Tím je kladen větší důraz na přihrávky a kombinace, které jsou dost ztíženy ignorací ze strany spoluhráčů, kteří tvrdohlavě dodržují své postavení v lajně a nechodí si pro přihrávky. Ovládání sice umožňuje vyslat okolního fotbalistu dopředu, ale jde jen těžko dohromady stíhat mačkat kurzorové šipky a klávesy pro sprint, přihrávku a nabíhání.

Střelba po několika minulých pokusech konečně vypadá tak, jak by měla. Gólmana lze lehce obhodit, ale i kolem něj napálit pořádnou ránu. Trefit z dálky branku je těžké, když se však míč správně podebere, brankář je bez šance. Po zhruba třiceti zápasech člověk odhalí několik míst a situací, z nichž často padají branky, což je problém prakticky všech sportovních her. Škoda, Fifa 2003 škoda, že není více skórovacích pozic, nedá se třebas nacentrovat do vápna a hlavičkovat z vápna do branky, spíše góly padají po brejcích nebo kombinacích těsně před pokutovým územím.

Brankáři letos chytají skvěle, nicméně jejich pohyb a obzvláště výskoky mají ještě daleko k dokonalosti, ale je tady značný posun vpřed. Při rozích vybíhají ven a efektně balón vyboxují, vrhají se na zem a snaží se zmenšit střelecký úhel. Sem tam předvedou nadlidský výkon, třeba skokem na zem uzmou balón hráči, který k nim stojí zády, leč to souvisí s chybným enginem. Je tu také stará známá chyba – jakmile se od gólmanů míč odrazí a spadnou, neskočí hned po balónu, ale pomalu se zvednou, a než se začnou věnovat dění kolem, doletí míč do prázdné branky. Podobě frustrujícím momentem jsou rozhodčí - sice pískající a ohodnocující fauly přesným metrem, zato neznají ponechání výhody. Faul na fotbalistu je odpískán vždy, i když třeba ještě stačil přihrávkou vyslat spoluhráče do brejku. Často je díky tomu stopnuta slibně se vyvíjecí akce.

Zajímavou novinkou je zahrávání přímaků. Exekutor si může přesně určit místo dopadu balónu a o tom, jestli míč poletí do zvoleného bodu, nebo mimo, rozhoduje pohyblivá ručička hýbající se v poli, jehož malinká část je zelená. Jakmile člověk přesně vystihne zelenou oblast a zmáčkne v tu chvíli klávesu, balón doletí přesně tam, kam má, a brankář s tím nezmůže vůbec nic, ať se Fifa 2003 snaží sebevíce. U lepších fotbalistů se ručička hýbe pomaleji, u horších rychleji. Naučení se správnému zahrávání se brzy zvrtne v brankové hody – co faul, to gól. A je jedno, zda se střílí z patnácti, nebo třiceti metrů (což je už konečně znázorněno šipkou s příslušným údajem). U rohů tento problém přirození není, jenže ve skutečném fotbale se při nich hráči navalí před brankáře, žduchají se, nabíhají si a čekají na centr. Nicméně ve hře při rozích a standardních situací jenom stojí a vůbec se nehýbou.

Další - fotbalově zcela nereálné - momenty souvisí se zpracováním míče. Hlavičkování vypadá divně, žádná razance, žádné souboje, jenom kolmý výskok směrem vzhůru. Podivné jsou i přihrávky do běhu, sprintující příjemce si balón nepředkopne, místo toho se zastaví, zpracuje přihrávku a pak se až vydá kupředu. Tím se řada akcí zbytečně zpomaluje. Další problém je v tom, že za sprintu trvá prodleva mezi zmáčknutím klávesy pro akci a jejím provedením zhruba sekundu a půl. Hráč v brejku proto nemůže jemně poslat míč kolem vysunutého brankáře a musí zpomalit, čímž má brankář čas, aby se vrhnul pod jeho nohy.

Obtížnost je nastavena tak akorát, na tu nejtěžší je soupeř skoro k nepřekonání, což je jenom dobře. Dokonce po prohrané první Fifa 2003 půli do té druhé nastupuje s lepší hrou a je problém výsledek vůbec udržet. Počítač je ale jen pořád počítač, multiplayerová klání jsou obecně lepší než singleplayer. Multiplayerové zápasy jsou na braky o dost bohatší, neboť člověk hrající proti jinému není schopen pokaždé stihnou míč odebrat v tu pravou chvíli a výsledky končí vysokými čísly. Tak či onak je zábavnost ve srovnání se singleplayerem mnohem vyšší.

Grafika je letos, až na nevyvedený trávník, opět lepší. Možná by bodlo více kamer zachycujících dění z větší dálky nebo nastavení těch, které ve hře jsou, ale dvě z nich jsou k hraní použitelné. Aspoň že to - koneckonců, můžete si prohlédnout i naši obrazovou galerii. Zdůraznit je třeba perfektní zvukovou kulisu. Diváci konečně povzbuzují svůj tým jeho jménem a je znát domácí prostředí – jakmile dají gól hostí, tribuny mlčí, ale když napálí míč do branky domácí útočník, tribuny šílí. Ze stadiónu se taky ozývá typické hučení při zahrávání standardních situací a během zápasu zní davové chorály, k dokonalosti chybí snad jen roztleskávání, každopádně v tomto FIFA udělala velký pokrok. Komentář je na stejné kvalitě jako v předchozích dílech, tentokrát mluvené slovo obstarává John Motson a nově Ally McCoist, člověk s vynikajícím přízvukem.

Kdo si chce zahrát dobrý fotbal na počítači, měl by se poohlédnout po nějakém konzolovém, na počítačích jsou fotbaly prostě zakleté. Jsou tady jisté alternativy jako je 2002 FIFA World Cup, ta je ovšem v současnosti díky své orientaci na odehrané mistrovství světa trochu neaktuální. Závěrečné Fifa 2003 hodnocení je součtem všech negativ a mnoha bugů (problémy s hrou po LANu, samovolně se měnící ovládání, výpadky v grafice atd.), ale i starých známých chybek jako nudné sezóny či drtivě omezených trenérských voleb. Fotbal prostě vypadá úplně jinak, než jak ho prezentuje letoší FIFA.

Druhá strana mince (Petr Poláček):
Fotbalová série FIFA byla již od svého prvního dílu, který vyšel v roce 1994, víceméně vždy (výjimka by se našla, viz. Actua Soccer 2) tím nejlepším fotbalem, který si majitelé PC mohli pořídit. Na mysli mám zejména technické zpracování, poměrně věrohodné statistiky a solidní hratelnost. Posledních několik let se však právě ona vytrácí na úkor technického zpracování a dokonalejším modelům jednotlivých hráčů. Ty jsou v ročníku 2003 opět propracovanější a většina fotbalistů se opravdu podobá svým skutečným předlohám. Stadiony jsou zpracovány také velice pěkně, pouze organizátoři ve žlutých pláštích jsou otřesní. Velmi proměnlivý je vzhled trávníku, přičemž platí, že ve většině případů vypadá dost nepřirozeně. Nová menu jsou nepřehledná a navigace v nich pomalá. Povedly se ovšem pohyby hráčů, které jsou opět věrohodnější a jejich škála je zase - oproti minulému ročníku - větší. Bohužel EA Sports selhali v tom nejdůležitějším - v hratelnosti. Fakt, že je pohyb míče realističtější a nedrží na noze jako přibitý je sice věc pěkná, ovšem značně frustrující. Dá se na to zvyknout, ale stejně to nefunguje tak, jak má, zejména při sprintu. Velmi špatně se hlavičkuje a dávají góly z centrů, i když soupeř téměř vždy vystartuje na míč později. Dílo zkázy pak dokončuje nový systém zahrávání rohů a přímých kopů, na který jsem nebyl s to si zvyknout. Sečteme-li tedy pro a proti, je FIFA 2003 horší než její předchůdci. Selhává zejména v hratelností a nad tím se nedá jen tak mávnout rukou. Přesto je však jediným fotbalem na PC, jenž tento rok vůbec stojí za řeč.
Hodnocení: 62%.

Fifa Football 2003
Výrobce: EA SPORTS
Vydavatel: EA
Distribuce v ČR: Cenega
Stáhněte si: hratelné demo, screenshoty #1, screenshoty #2, video trailer
Oficiální homepage: homepage
Minimální konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM
Doporučená konfigurace: procesor 750 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Stejně jako letošní NHL, tak i fotbalový produkt z dílen EA Sports má daleko k dobré hratelnosti a ještě dál ke své reálné předloze.
Hodnocení 65%

Autor:




Nejčtenější

Age of Empires 4
Skvělá zpráva, Microsoft oznámil Age of Empires 4

Přání fanoušků byla vyslyšena. Microsoft oživuje legendární značku historických strategií, jejíž poslední díl vyšel již před dlouhými 12 lety.  celý článek

The Sims 4 Psi a kočky
Do Sims 4 míří spousta koček a psů, expanze vyjde v listopadu

Simulátor života a vztahů The Sims 4 rozšíří v listopadu expanze s názvem Psi a kočky.   celý článek

Star Wars Battlefront II
Podívejte se na nové trailery Battlefront 2 a Assassin’s Creed: Origins

U příležitosti právě započatého Gamescomu dostaly dvě z nejočekávanějších her současnosti nové trailery. A oba vypadají fantasticky.   celý článek

Výstava staré výpočetní techniky nazvaná Století  informace na Fakultě...
Hurá informatika. Jak se hrálo na školních počítačích

Učebny informatiky byly ještě na přelomu tisíciletí místy, kde někteří studenti viděli počítač poprvé. Místo učení pak na nich samozřejmě chtěli jen hrát hry.  celý článek

Biomutant
Nově oznámený Biomutant vypadá jako Kung Fu Panda pro dospělé

Konečně zase nově oznámená hra, která nemá v názvu číslovku. Biomutant láká na otevřený svět a možnost přizpůsobit si vlastního hrdinu k obrazu svému.  celý článek

Další z rubriky

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.