Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Slibné i chmurné vyhlídky velkých her roku 2014

aktualizováno 
Herní průmysl zažil jistě lepší roky, než byl ten loňský. Opětovné vydávání známých titulů pro nové konzole a hromadící se odklady slibných her vyvolávaly mezi hráči stále sílící skepsi. Mezi vší tou negativitou se poněkud ztratily i dobré zprávy.

Od konce roku 2014 již uplynulo dostatečné množství času, abychom se na něj mohli podívat střízlivýma očima. V této chvíli již máme mnohem lepší představu, jak se bude odvíjet situace letos a na čem pracují studia, která nás loni zásobovala vysokorozpočtovými trháky. Ty už nicméně několik let netvoří jedinou složku herního průmyslu. Znovu je třeba vyzdvihnout fantastický stav nízkorozpočtových her, které se někdy řadí pod pojem „indie.“

Divinity: Original Sin

Divinity: Original Sin

Zažily totiž další vynikající rok s tituly jako This War of Mine, Transistor nebo The Vanishing of Ethan Carter. Vydavatel Ubisoft chytře rozpoznal příležitost a jeho reakce na tyto hry v podobě Child of Light nebo Valiant Hearts se řadí k tomu nejvýraznějšímu, co minulý rok vyšlo. Řadu prestižních ocenění sklízela i nenápadná mobilní hra Monument Valley.

Do toho připočítejme ještě komunitou financované hry na hrdiny ze staré školy. Wasteland 2 a Divinity: Original Sin, které svým předlohám ostudu rozhodně neudělaly. Trend vyvíjení podobných, maximálně působivých her pokračuje i letos (namátkově zatím Pillars of Eternity nebo Sunless Sea) a jistě je na co se těšit.

U vysokorozpočtových trháků, jež jsou pro většinu lidí hlavním důvodem pro pořízení nové konzole nebo výkonné grafické karty, je však situace složitější.

The Vanishing of Ethan Carter

The Vanishing of Ethan Carter

Valiant hearts

Valiant hearts

Monument Valley

Monument Valley

Návrat do budoucnosti

Hojně diskutovaným fenoménem zůstává opětovné vydávání úspěšných her předchozí generace konzolí. Má to logiku, spousta lidí předchozí konzoli nevlastnila. Jiní se zase rádi k oblíbené hře vrátí, zvlášť když se hraje plynuleji a lépe vypadá.

Problémem je samozřejmě to, že místo aby se studio plně soustředilo na zcela nový projekt, je minimálně část vývojářského týmu vázána jinde. Při pohledu na další letos ohlášené remastery a kolekce nezbývá, než se s tímto trendem smířit. Byť jde o poněkud paradoxní způsob, jakým se láká ke koupi nové konzole.

Halo 4

Halo 4

Grand Theft Auto V

Grand Theft Auto V

Diablo 3

Diablo 3

Kvalita znovu vydávaných her nicméně názorně ukazuje, proč jsme loni při hraní velkých trháků cítili, že to prostě ještě není ono. Remastery jsou totiž až „neférově“ vybroušené a hlavně nabízejí ohromnou porci obsahu přímo na disku. Jen namátkově: kolekce Halo možná bojuje s on-line částí, ale stále nabízí čtyři naprosto prvotřídní kampaně pro jednoho hráče za cenu jedné hry.

GTA 5 i půl druhého roku po vydání zcela bez problémů válcuje konkurenci. Kolekce Metro: Redux nabízí hned dvě vysoce hodnocené hry za cenu jedné. Fantastické Diablo 3 koupíte na konzoli rovnou i s datadiskem. A modla The Last of Us s ještě vylepšenou grafikou na Playstation 4 obsáhla i všechny vydané přídavky.

Letos mimo jiné zaujme gigantická kolekce Borderlands sdružující dvě špičkové hry za cenu jedné, včetně tun přídavků. Nemluvě o možnosti hrát až ve čtyřech na jedné obrazovce. Zmiňme i vypiplaný „definitivní“ Devil May Cry a rozšířenou, v 60 snímcích za sekundu běžící lahůdku pro herní masochisty jménem Dark Souls 2.

The Last of Us Remastered

The Last of Us Remastered

Borderlands: The Handsome Collection

Borderlands: The Handsome Collection

A další předělávky jsou na cestě. Máme se jim bránit, nebo se naopak dožadovat dalších? Vždyť konečně by mohli konzolisté hrát hry série Crysis v takové podobě, v jaké se z nich mohli těšit majitelé silných PC. A kdo by se bránil kompletní edici sérií Gears of War nebo Uncharted? Nebo konzolovému hitu Red Dead Redemption, který si jinde než na Playstation 3 a Xbox 360 nezahrajete? Jen ať si podobné hry cestu na nové platformy najdou.

Crysis 3

Crysis 3

Gears of War 3

Gears of War 3

Překročit stín předchozí generace

Kromě opětovně vydaných her však rok 2014 přinesl i velké množství zcela nových značek či „restartů“ slavných sérií. A soudě podle první třetiny letošního roku tento chvályhodný trend nekončí.

Pokud jste měli pocit, že hry v letech 2011 – 2013 byly tak nějak bohatší, zábavnější a vybroušenější, není na tom nic divného. Pecky jako Bioshock: Infinite nebo GTA 5 nespadly přece z nebe a předcházely jim tituly, na nichž si tvůrci kromě osahání hardwaru otestovali, co funguje a co ne. Svoje nápady dále rozvíjeli a propracovávali. Často se přitom volalo po nových značkách a hrách, které by dokázaly konkurovat těmto zaběhnutým sériím. A to by se právě díky nástupu nových značek mohlo začít dít. Jejich premiéry totiž nedopadly vůbec špatně.

Titanfall

Titanfall

Destiny

Destiny

Watch Dogs

Watch Dogs

Call of Duty tak dostalo nového vyzyvatele v podobě Titanfall. Ubisoft vytvořil hackerskou variaci na GTA, v níž zúročil zkušenosti ze svých ostatních her. Výsledkem jejich snahy byla hitovka Watch Dogs. Trojici nejvíce očekávaných, vysokorozpočtových her minulého roku uzavírá ambiciózní Destiny od tvůrců série Halo. Ta i přes své nedostatky zabaví až desítky hodin a skrývá ohromný potenciál. Tím ale příliv nových jmen na trhu nekončí.

Povedený Wolfenstein: New Order znamená nový začátek pro legendární sérii, stejně tak jako mnohými uctívaný, jinými zatracovaný Alien: Isolation. Vůbec špatně nedopadl ani horror Evil Within, který oživil vzpomínky na to nejlepší z žánru, kterému kdysi kralovaly hry jako Silent Hill nebo Resident Evil. A kdo by to byl čekal, že jednou z nejvýraznějších her roku se stane licencované dobrodružství ze Středozemě v podobě Middle-Earth: Shadow of Mordor?

Evil Within

Evil Within

Middle-Earth: Shadow of Mordor

Middle-Earth: Shadow of Mordor

Dragon Age: Inquisition

Dragon Age: Inquisition

I zaběhnuté značky se přitom odvážily k větším posunům. Assassin’s Creed: Unity se postarala o slušnou dávku negativních reakcí především kvůli technické stránce při vydání. Nyní již však běží víceméně bez problémů a zůstává jednou z mála her, u nichž je na první pohled vidět posun v generaci hardwaru. I po stránce hratelnosti se dostalo sérii výrazných změn.

Velký úspěch zaznamenala nejčastěji oceňovaná vysokorozpočtová hra loňského roku Dragon Age: Inquisition. Ačkoliv kvantita v ní někdy vítězí nad kvalitou, představuje Inquisition jednu z nejlepších her na hrdiny poslední doby. Při pohledu na první třetinu letošního roku a chystané tituly se nezdá, že by trend nových značek ustával. Bloodborne, Evolve a Dying Light jsou toho důkazem. Ke zmíněným ale ještě připojím i zklamání v podobě The Order: 1886, abych nejlépe ilustroval, na co se snažím poukázat.

Bloodborne

Bloodborne

Dying Light

Dying Light

Znovu a lépe

Možná jste při četbě předchozích odstavců nad některými tituly skřípali zuby a nechápavě kroutili hlavou. Máte pravdu. Zmíněné hry měly k dokonalosti daleko a podle mého názoru se až na dvě výjimky - letošní Bloodborne a loňský Dragon Age: Inquisition - neřadí ani jedna mezi ty skutečně nejlepší, „áčkové“ hry první kategorie. Drtivá většina jmenovaných se však s největší pravděpodobností v příštích letech dočká pokračování, která by měla katapultovat alespoň část z nich mezi skutečnou elitu. Vždyť nechybělo málo.

Je libo Mordor v otevřeném světě o rozloze celé Středozemě a s masivně vylepšeným Nemesis systémem? Evil Within, který nevykrádá jenom své vzory, ale přináší vlastní nápady a lepší příběh? Destiny s vynikající příběhovou kampaní a lepším systémem nahrazující hloupé grindování? Nebo The Order: 1886 běžící na stejně špičkové technologii, ale s hratelností na úrovni těch nejlepších stříleček? To přece nejsou nesplnitelná přání. Vždyť kolik skvělých her se v minulosti vyšvihlo až svým druhým dílem?

The Order: 1886

The Order: 1886

Evolve

Evolve

Pokračování a dlouhé série jsou s hráči počítačových her odedávna a větší porci originality je lepší hledat spíše na poli již zmíněných „indie“ her nebo v nabídce pro mobilní zařízení. Kde se točí velké peníze, přichází změny prostě pomalu, a tak i zde noví hráči na trhu vycházejí ze své konkurence. To není v herním průmyslu ničím novým.

Vývojáři s dalšími hrami staví na cizích i vlastních nápadech a herní žánry obohacují o něco dalšího. Může to být zmíněný Nemesis systém (Mordor), vylepšená mobilita a mechové (Titanfall), mezi střílečkami nezvyklé on-line prvky (Destiny) nebo dosud nevídané zpracování opravdového velkoměsta (AC: Unity). Skutečnou otázkou tedy není, zda budou nevyhnutelná pokračování těchto her lepší, ale zda se budou vývojáři soustředit na rozvíjení právě těchto prvků, které jejich hry definují v první řadě. Takže optimismus? Ještě vydržte.

Destiny

Destiny

Assassin’s Creed: Unity

Assassin’s Creed: Unity

Zhoubná politika placených přídavků

Nejhorší hrozbou pro svět „velkých“ her není malá dávka originality, ale politika malých stahovatelných přídavků a bonusů, která nabobtnala do naprosto obludných rozměrů. Herním prostředím se tato praktika šíří jako mor a postihla i výše zmíněné hry z loňska. Když se zbožňovaní tvůrci ještě nevydaného Zaklínače 3 chlubili, že jejich hra bude mít veškeré menší přídavky zdarma, aby následně oznámili, že si můžete předplatit dva „opravdové“ patnáctihodinové přídavky, patrně nevědomky tím ilustrovali vpravdě perverzní logiku celého systému. 

The Witcher 3: Wild Hunt
The Witcher 3: Wild Hunt

The Witcher 3: Wild Hunt

O Zaklínači 3 víme, že má nabídnout až 200 hodin zábavy. Pokud však budete chtít přizpůsobit účes hlavního hrdiny svým představám, je to bráno jako něco extra. Tvůrci vám na tomto místě dovolí vybrat si z typů účesů, které – ať to bude ve výsledku ve hře ošetřeno jakkoliv – fakticky spadají pod speciální položku „DLC,“ čili „premium.“ Ty jsou dostupné samostatně hned s uvedením hry na trh, v případě Zaklínače 3 však zcela výjimečně zdarma bez nutnosti si za takovou titěrnost platit navíc. Nicméně přestože hra ještě není na trhu, je hráčům dopředu dávána možnost připlatit si za následující „skutečné“ přídavky, protože zcela určitě vzniknou.

Zaklínač paradoxně není zrovna hrou, u které by budoucí regulérní rozšíření vadilo – povedené „datadisky“ měl přece i Baldur’s Gate, Morrowind nebo Diablo 2. Přesto dopředu oznámená rozšíření hře tohoto typu spíše uškodilo a tvůrci jakoby tím říkali, že hra, kterou si koupíte, nebude přes svou gigantickou rozlohu kompletní.

Oznámených šestnáct bezplatných přídavků působí humorně, neboť by nás ještě před pár lety ani nenapadlo, že za jedno brnění nebo vousy pro hrdiny budete muset dávat další peníze, zvlášť když je tento „obsah navíc“ dostupný hned při vydání. Dá snad vytvoření nového účesu větší námahu než práce na neplaceném updatu hry? To asi teprve přijde.

Metal Gear Solid: Ground Zeroes

Metal Gear Solid: Ground Zeroes

Mass Effect 3

Mass Effect 3

Skutečná rozšíření jako ta, která (údajně) nabídne Zaklínač, ať klidně přetrvají, ale ždímání skrz mikrotransakce by měli hráči svými peněženkami nemilosrdně potopit. Prkotiny jako nové barvičky pro zbraně, účesy, vousy a ochlupení, módy a části hry očividně vytržené z původní hry i zpřístupnění nové obtížnosti, to vše by se mělo do hry dostat buď skrz klasický update, nebo se smysluplným obsahem v rámci většího balíčku. A za cenu, jež se ani nepřibližuje hodnotě hry samotné.

Kam až takové bizarní řádění může zajít, ukazují pikantnosti jako placené demo Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes nebo „přídavky“ na první pohled vyrvané z hotové hry, které se hanebně prodávají za extra cenu už při jejím uvedení na trh (Mass Effect 3: From Ashes). Zda v podobných praktikách budeme vydavatele podporovat, záleží už jen na nás.

Zajímavé na tom každopádně je, že se touto cestou opět dostáváme k logické oblibě znovu vydávaných her. Ty mají totiž oproti těm klasickým většinou sympatickou nálepku „definitivních edic“ a hráče tak nepronásleduje onen otravný pocit, že si za nemalé peníze kupují nehotové produkty. Pak se popularitě takových kolekcí opravdu není co divit.



Témata: vyhlídka




Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.